"Měli růstovou neshodu, protože Everly byla méně zásobována krví než Aria, takže byla menší." Nakolik to byla jednovaječná dvojčata, která sdílela placentu, toto - a bezpočet dalších potenciálních problémů - bylo během těhotenství dvojčat běžné. Zdá se, že lékaři se zpočátku neobávali, vždy existují odchylky v měřeních. Maggie však oznámili, že tento problém nemusí zmizet.
A instinkt se ukázal jako správný. Postupujícím těhotenstvím se růstový rozdíl ještě zvětšil a dívky se musely narodit dříve - dokonce ještě dříve, než Maggie doufala.
"Myslela jsem, že těhotenství potáhnu až do 37. týdne, což je při dvojčatech běžné, ale přišlo překvapení!" Narodili se v35. týdnu! Aria vážila 2 360 g a Everly pouhých 1 570 g. Jelikož se dívky narodily tak malé a předčasně, nemohly jít hned domů."
"Na NICU (Neonatální jednotka intenzivní péče) vám lékaři možná hned neřeknou, ale je pravděpodobné, že předčasně narozené dvojčata zůstanou v nemocnici trochu déle." Jakmile se tam dostaly, Maggie a její manžel byli postaveni před důležitou roli, Jon: "Pomoci našim dvěma předčasně narozeným dvojčatům s krmením ".
Život na NICU
"Předčasně narozené dítě je výzvou; není připraveno na stejné věci, jako děti narozené v řádném termínu. Ještě stále by chtěly být ve Vašem bříšku. Pokud k tomu přidáte další předčasně narozené, ještě menší děťátko, věci se emocionálně urychlí. To platí zejména tehdy, když se snažíte i kojit.
„Naša laktačná poradkyňa nás varovala, že dojčenie sa nemusí podariť, vzhľadom na to, že sú to predčasne narodené deti. Chcela som to však skúsiť a tak som sa veľmi snažila.
Mnoho predčasniatok sa narodí bez vyvinutého sacieho, prehĺtacieho a dýchacieho reflexu, ktorý by im umožnil byť úspešne dojčené. Platilo to aj pre Ariu a Everly, ktoré boli kŕmené v NICU pomocou Priemee cumlíka a fľaše Dr. Brown’s.
"Naše laktační poradkyně nás varovala, že kojení se nemusí podařit, vzhledem k tomu, že jsou to předčasně narozené děti. Chtěla jsem to však zkusit a tak jsem se velmi snažila. Mnoho předčasně narozených miminek se narodí bez vyvinutého sacího, polykacího a dýchacího reflexu, který by jim umožnil být úspěšně kojeno. Platilo to i pro Ariu a Everly, které byly krmeny v NICU pomoc Preemie savičkami láhve Dr. Brown´s.
"Dívky potřebují pomalejší tok," řekla a přestože vše muselo být podle pravidel NICU, Maggie se nechtěla nechat odradit od kojení. "To mě přimělo udělat pro to víc. Stále jsem si myslela, že to bude moje jediná šance nabýt tuto zkušenost s vytvářením pouta mezi matkou a dítětem. "
Konečně doma
Po týdnu navíc v nemocnici - který se zdál být věčností - se Everly mohla vrátit domů ke své sestře a rodičům. Navzdory neuvěřitelné radosti z toho, že konečně uložily své dítě do vlastní dětské postýlky, nastala nová výzva ohledně krmení.
"Zavedení kojení mi trvalo dva měsíce. Šla jsem se z toho zbláznit." Vzpomíná Maggie. Každé jedno krmení, kromě nočního času, představovalo tvrdou práci. Úspěch nebo neúspěch, zkoušela to při každém dalším krmení. "Věděla jsem, že jsem na sebe příliš tvrdá.
Myslela jsem, že pokud by byla moje nejlepší přítelkyně na mém místě, řekla bych jí, aby to vzdala. Jsem velmi cílevědomá a měla jsem své očekávání, jak by to mělo vypadat. Když však nevíte dosáhnout to, co považujete za váš ideál dokonalosti - je to opravdu velmi těžké. "
Nakonec se Maggie a dívky, navzdory slzám a bolestem, dostaly ke kojení - natolik, že krmení z láhve se stalo mnohem vzácnějším jevem. Je ironií, že to, co je přivedlo ke kojení bylo, že se Maggie naučila spokojit se s krmením odsátého mléka v lahvích.
"Zbavila jsem se tlaku z toho, co je realita a jak by to mělo být. Co je v pořádku, protože můj manžel mi mohl pomoci s krmením. Everly měla reflux a pití z láhve skutečně pomohlo. "
Maggiin příběh je plný vytrvalosti, odhodlání a odvahy. Vzhledem k její prožité zkušenosti, by nezměnila nic. Pravdou však je, že kdyby se dalo něco vrátit zpět, udělala by jednu věc úplně jinak:
"Zmírnila bych tlak na sebe.""
Mnoho maminek pociťuje stejnou, hlubokou touha udělat věci "dokonale", vyřešit problém a co je důležitější, udělat ještě více. Maggie na vlastní kůži zkusila věci, o kterých v životě jen hodně slyšela. "Každý bude posuzovat, co děláte. Budou vám dávat nekompromisní a zaručené rady. Oni však netuší, jak těžké to opravdu je a jak moc se snažíte, a proto nemají právo soudit vás. "
I když jsou tyto rady dobře míněné, maminkám nepadnou velmi dobře, naopak znejišťují je ve věcech, ve kterých už uspěly. Pravdou je, že takové rady jsou málokdy přínosné.
"Získala jsem zkušenosti a se svými rozhodnutími jsem na 100 % spokojená.
Odlehčilo to mou situaci a posílilo mou sebedůvěru. Nebylo to díky žádné úžasné strategii, kterou mi někdo poradil a nebylo to ani magické řešení. Byl to čas, emoční podpora a čas, čas a čas. "
Určitě je vhodné zvážit i jiné způsoby. "Můžete svobodně změnit kurz," věří Maggie. "Je tu určité množství kompromisů, které musíte udělat."
Neexistuje žádná zaručená cesta, kterou by se měla vydat každá maminka, záleží jen na vás, jakou si vyberete.
